Gabriel García Márguez: Na pamět všem mým smutným courám
4. 2. 2007
Stařík, jak já mu říkám, si chtěl dopřát ke svým devadesátinám zvláštní dárek: pannu, s kterou by tento den oslavil. Zavolal staré známé, majitelce bordelu, aby mu ji sehnala. Nemožné. Ale přeci. Oholil se, vzal si nejlepší oblek a pocitíl lehké známky nervozity. Spala, když přišel. Opuštěná, bez oblečení a jen pro něho zvláště zkrášlená. Ulehl vedle drobného stvoření a vnímal ji všemi smysly. Večer, co večer k ní chodíval. Mluvíl k ní, k panence. Poprvé se ve svém životě zamiloval. Prstýnek na ruce jsem nikdy neviděla, mnoho žen odneslo ráno.
O tomto a jiném je tato kniha, vřele doporučuji přečíst v jakémkoli věku
:-)
O tomto a jiném je tato kniha, vřele doporučuji přečíst v jakémkoli věku
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář